SPŘÁHLO            

1.   
Dneska už je to pár řádků let, co smělý plán se zdál,    
líně doma jen tak nesedět a posunout se dál.              
Nástroje si naladit, do sklepa se zavřít,                               
v potu pěkně ve stoje CéDéčko natočit!    

R:
Tak stojíme tu před vámi, na tváři pot a smích,         
i když muzika je řehole, pár písní máme svých.         
Jedna střídá druhou, dáme tuhle radost vám,             
když tlesknete na druhou, tak dlouhý bude flám.        

2.
To Spřáhlu bylo 16 let, když křest se odehrál,              
ač názvů bylo možná pět, ten jeden to vyhrál.              
Zněl „Na poslední chvíli“, zdálo se, že je to tak,              
jedenáct let však uteklo i když přešel ňáký mrak!

R:
Tak stojíme...
      
3.
Harmony tam v Krči bylo naším domovem,                   
tam hrávali jsme u stolu za půllitr s pívem,                      
V Kačeru nás naučili před mikrofony stát,                        
Rikatádo, Vodárna, i tam jsme mohli hrát!

R:
Tak stojíme...

4.
Když už to tak vypadá, že nic nemůže se stát,        
osud rád si začíná poťouchlou hru hrát.
Rány čas sám zahojí, kdo by osudu se bál,
Harmony už nestojí, no my však hrajem dál.
 
R:
Tak stojíme...
||: když tlesknete na druhou, tak dlouhý bude flám :||