D Á V N O   
                       
1.    
Dávno když míval jsem jen pár let, často se mi zdálo,
jak mašinu jen pára hnala a mašinfíra sám jen tam stál.
Velkej kotel nízkej tendr na něm uhlí černý a né málo
a průvodčí co jízdenku mi štíp, se na všechny jen smál.
         
R :    
Čas už dávno páru vzal,  
když můj vlak se řítil krajem a já jsem se ho bál.    
Jiskry lítaj  kola tlučou  byl to život  můj                
a mašinfíra neměl nikdy stůj.
                     
2.     
Teď vím, že už dávno si pádí dnes jiný vlaky světem,           
v nich jsou průvodčí jen naštvaní a nesmějou se, je to na nich znát.     
však díky těmto snům už dávno vím, proč vlaky mám tak rád.
                                                                                         
R: 
              
R: 
Teď bez kolejí  bez mašiny  už nemůžu žít,      
tak na Metru já zkouším fírou být.              
Tak na Metru já zkouším fírou být.